We cannot display this galleryÚrodnost kraje, veselá a žertovná povaha Hanáků vybájila si hanácké nebe. Vypadá takto: Jeť tam velikánský rybník ze samého podmáslí, na němž plovou veliké kusy másla právě stlučeného. Nad rybníkem strmí kopec tvarůžkový (syrečkový), tak že Hanák jen na břicho se položí a hltá beze vší námahy podmáslí. Po té se obrátí na znak, otevře ústa a s kopce samy se mu kutálejí homolky do huby, on jen polyká. Kdyby však dlouho na břiše nebo na zádech ležel, mohl by si nadělati mozolů. Proto má jiný požitek. Na blízku stojí ohromná káď s mlékem, do ní se Hanák postaví, mléko mu sahá až po bradu, a on opět beze vší námahy toliko pootevře ústa – a mléko mu samo teče do krku. Ale každý člověk má rád změnu, tož i Hanák, lehne si opět na břicho, ale zase pod perníkový kopec a podepře si bradu rukama. Na tom kopci dělají andělíčkové „šeške“ – jedni je vaří, druzí je vyndávají a spouštějí s vrchu dolů. Šeške kutálejíce se obalí se pěkně strouhaným perníkem, načež sklouznou do máselného rybníka, který kolem toho perníkového kopce se rozlévá, a přebrodivše nárazem máslo připlavou Hanákovi zrovna do huby, k čemuž jiní andělíčkové prozpěvují a líbeznou muziku dělají. (Viz Primus Sobotka, Kratochvilná historie města a míst v zemích Koruny Svatováclavské, 1884)

Zdroj: Ottův slovník naučný, 10. díl, 1896, vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze

Follow