Přírodní Poměry

Biskpice leží v nadmořské výšce 340 – 350 m, část obce Flintour ve výšce  350 – 450 m.n.m. a Zálesí až 460 m.n.m.  Nejnižší místo katastru leží na hranici s k.ú. Chornice u řeky Jevíčky – cca 325 m.n.m., nejvyšším bodem katastru je vrchol Na Vypáleném – 588 m.n.m. (k.ú. Zálesí), v k..ú Biskupice je nejvyšším bodem vrch Kamenná hora – 550 m.n.m.
Dlouhodobá průměrná roční teplota je 7,5 °C a dlouhodobé průměrné roční srážky jsou 629 mm (stanice Jevíčko, 446 m.n.m., 1901 – 1950).
Obcí protéká Biskupický potok, ústící  cca 1 km západně od obce do řeky Jevíčky. Délka toku je 5,25 km, povodí oválného tvaru o ploše 5,57 km² je z více než 50% zalesněno. Náleží k povodí Moravy.
Území Biskupic dle geomorfologického členění (geomorfologie – obor studující tvary zemského povrchu a jejich vývoj) spadá do podsoustavy Brněnská vrchovina, do celků Drahanská vrchovina (podcelek Konická vrchovina, okrsek Štěpánovská planina) a Boskovická brázda (podcelek Malá Haná, okrsek Jevíčská sníženina), která se táhne z východních Čech ze Žamberecka přes Lanškroun, Moravskou Třebovou, Jevíčko, Boskovice, Černou Horu, Rosice až k Moravskému Krumlovu.
Malá Haná je nejsevernější částí celku Boskovické brázdy, starého tektonického příkopu, vyplněného karbonskými a permskými (tj. období mladších prvohor, cca před 300 miliony let) sedimenty – především pískovce, písčité prachovce a slepence. Charakteristickým minerálem permských hornin je červený hematit, dávající těmto horninám typický ráz – červená až červenohnědá barva. Proto i půdy vznikající na těchto substrátech mají výrazné zbarvení. Permokarbonské sedimenty jsou ve střední části překryty mladšími – třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, především sprášeni. V karbonu byla zalita mořem, oproti tomu v období permu měl náš kraj ráz kamenné pouště. Během křídy zasahovalo k Malé Hané ze severozápadu opět moře, zatímco počátek třetihor je zde ve znamení tropického a suchého podnebí. Poté zalilo náš kraj poslední, miocéní moře. Jednalo se spíše o záliv, sevřený výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny, sahající až k Moravské Třebové, Lanškrounu a České Třebové. Podnebí za tohoto třetihorního období bylo teplé a vlhké. Zelené pralesy pokrývaly úbočí hor a dosahovaly až k hladině, ze které ostře vystupovaly ojedinělé útesy. Protože vzdálenost od volného moře byla dosti velká, zasahoval sem příboj jen nepatrně. Voda byla křišťálově čistá a její teplota neklesala pod 18 °C.
Konická vrchovina je tvořena spodnokarbonskými (spodní karbon, též kulm – období mladších prvohor) drobami, břidlicemi a slepenci.
V katastrálním území Biskupic se nacházejí tyto půdní typy: černozemě, hnědozemě, rendziny, kambizemě, pseudogleje, fluvizemě a gleje. Nejrozšířenější je hnědozem na sprašových pokryvech a kambizem na permokarbonských sedimentech, pro kterou je charakteristická hnědočervená barva způsobená hematitem obsaženým v permských sedimentech (dobře pozorovatelné na úbočích Hejku i jinde v okolí).

Follow