RSS

Přihlásit se

Jevíčko
25. 9. 2020, 6.09
Zataženo
Zataženo
14°C
Aktuální tlak: 1000 mb
Vlhkost: 86%
Rychlost větru: 6 m/s JV
Východ slunce: 6.44
Západ slunce: 18.44
 

Změna úředních hodin

Od 1.9. 2019 do odvolání se z organizačních důvodů mění úřední hodiny OÚ Biskupice, a to :

úterý: 8.00 – 11.00
12.00 – 15.00

středa: 8.00 – 11.00
12.00 – 15.30

Děkujeme za pochopení.

Biskupické rekord

Certifikát k rekordu

Vítěz soutěže Vesnice roku – Modrá stuha

Modrá stuha Vesnice roku 2010

Odkazy

  • Czechpoint – úřady na dlani
  • Elektronický portál územních samospráv
  • Linka důvěry
  • Města a obce online
  • Portál Evropské unie
  • Portál Regionálních Informačních Servisů
  • Portál veřejné správy České republiky
  • Turistický portál Východních Čech

Masopustní veselí v obci

Autor wolf ~ 22. prosince 2009

We cannot display this galleryTuto sobotu si občané Biskupic připomněli nastávající postní dobu předvelikonoční – Masopust. Každoroční oslavy této události u nás probíhají formou maškarního průvodu, kdy se za doprovodu muziky prochází návsí, od domu k domu, přičemž první navštívený dům je dům starosty, který musí průvodu požehnat. Pak teprve následuje několikahodinová obchůzka. V každém domě se průvod zastaví, zahraje, i něco málo vypije a pozve večer na vyvrcholení masopustu – pochování basy, což symbolizuje, že si hudebníci v postu nezahrají. Jak a proč ale tato tradice vznikla?

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Od Popeleční středy následuje postní období před Velikonocemi, proto se má opustit požívání masa (carni-val, maso-pust).
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
V některých regionech ( Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány během večerní zábavy.

Toliko k historii a liturgii masupustních oslav. Nutno dodat, že velké poděkování patří organizaci ČČK Biskupice, jejíž členové u nás tuto tradici masopustu udržují a zachraňují tak nedocenitelné kulturní dědictví, Martinovi Vašíčkovi, že poskytl prostory k pochování basy v Klubu Zoufalců a další poděkování patří všem, kteří svou účastí dávají sílu těmto tradicím a dokazují, že v nás některých stále tradice žijí. A přání do budoucna? Aby jsme se na těchto kulturně-tradičních akcích scházeli stále v tak hojném počtu, nebo v hojnějším, a dokázali tak tradice udržet pro příští generace. 

Filip Procházka, VPOZ 

Vstup do galerie fotek …číst celý příspěvek…

Co vše se o Hané a Hanácích dozvíme v Ottově slovníku naučném

Autor admin2 ~ 19. prosince 2009

We cannot display this galleryHaná

Haná, rovina moravská v širším slova smyslu, prostírající se od Bludova na severu až k Napajedlům na jih, v délce 90 km a v šířce 7-15 km. V užším slova smyslu jesti to rovina rozkládající se mezi Vyškovem, Prostějovem, Litovlí, Šternberkem, Lipníkem, Holešovem, Napajedly a Zdounkami. Rovina tato, jež je proslavena svou úrodností a bodrým lidem hanáckým, sluje tak dle říčky Hané.

Hanáci

Od Napajedel až po Litovel, od Vyškova až po Lipník usazeni jsou v požehnané krajině Hanáci. Země jejich, protékaná řekou Moravou, vyznamenává se zvláštní úrodností a plodností. Na jihu je ohraničena a místy i prostoupena Maršovými či Chřiběcími horami a Moravskými Karpaty, na severovýchodě a na severu Jesníkem, na severozápadě vysočinou Drahanskou. Četné přítoky Moraviny (Haná, Bečva, Rusava), jež vyvěrají z těchto hor, proplétají se územín hanáckým, svlažujíc kyprou jeho půdu. …číst celý příspěvek…

Folklor na Hané

Autor wolf ~ 19. prosince 2009

We cannot display this galleryHanácké nářečí

Hanácké nářečí si nejvíce libuje v prodlužování dvojhlásek a v náhradě úzkých hlásek širokými, např.: klobók, móka, bék (býk), rebe (ryby), debe (kdyby). Dlouhé „í“ se vyslovuje krátce: měsic, vic. Často se krátí: Bel o nas na masle. V kmenových slabikách se mění „i“ v „e“ hlena, slena, cebole, cegan. Rovněž někdy proskakuje horácké „h“: vitám tě, hočetelo. Neurčitý způsob končí na „ť“: piť, psať, u neurčitého způsobu sloves se mění dlouhé „é“ v dlouhé „ý“: nýst, výst. Slabika „ej“ zní jako „é“: zavolé, podé, nélepší. Přídavné jméno určité si zachovává ve všech pádech „-y“: dobry, dobryho, atd. Zájmeno ten má tvar: teho, temu…, kdo má keho, kemu apod. Navíc – tak jako jsou místní odchylky v kroji, tak jsou i v nářečí. Ve východní části Hané oblasti se mluvilo nářečím podobným hanáckému, ale bez tvrdého „L“ a jiných drobných odlišností ve výslovnosti. Místy se objevuje i nářečí horácké. …číst celý příspěvek…

Kde tu Hanó nalezneme?

Autor admin2 ~ 18. prosince 2009

We cannot display this galleryZeměpisné vymezení Hané

V desátém díle Ottova slovníku naučného z roku 1896 se o Hané a Hanácích můžeme dočíst:

„Od Napajedel až po Litovel, od Vyškova až po Lipník usazeni jsou v požehnané krajině Hanáci. Země jejich, protékaná řekou Moravou, vyznamenává se zvláštní úrodností a plodností. Na jihu je ohraničena a místy i prostoupena Maršovými či Chřiběcími horami a Moravskými Karpaty, na severovýchodě a na severu Jesníkem, na severozápadě vysočinou Drahanskou. Četné přítoky Moravy (Haná, Bečva, Rusava), jež vyvěrají z těchto hor, proplétají se územín hanáckým, svlažujíc kyprou jeho půdu.“ Kraj sám je úrodná rovina, na níž se vlní lány obilí a cukrovky, kde svítí pěkné a upravené vesnice. K samotné Hané ještě patří region Malé Hané a Záhoří. …číst celý příspěvek…

O zaniklém řemesle

Autor wolf ~ 17. prosince 2009

Psal jsem o něm ve zpravodaji v květnu 1993 a srpnu 1996. Nově získané historické materiály mne donutil, že se k tomuto řemeslu vracím.
F. Plech.

We cannot display this galleryTkalcovství bylo na vesnicích vedlejším příjmem drobných rolníků. Tkalcovské stavy „veřtaty“ ve své robustnosti stávaly v místnosti, kde rodina žila, jeden, dva někdy i tři. Velmi pěkně dobu domácího tkalcovství popsal v rodinné kronice Petr Přichystal ze Zálesí, který jako policejní vyšetřovatel o všem věděl a vlastivěda mu učarovala. Byl popraven fašisty v Brně 30. 6. 1942. „I v roku 1905 klapaly veřtaty v každé zálesní chýši vísky Libštejnské, ozývaly se dlouho do noci, obzvláště v době zimní. Muž, případně i syn dělal za veřtatem a žena spřádala cívky, což nazýváno „soukáním“. Za veřtatem dělali až do košile a po spodní kalhoty svlečeni v pantoflch ve vytopené světnici. Toho času se za veřtatem vydělalo 50 kr., byl-li dobrý pracovník až 80 kr. za den. Zpracovanou tkaninu odváděl z Libštejna a Biskupic faktor Štěpán Neubauer ze Zálesí č. 25, který byl též kapelníkem biskupické dechovky. Hotové dílo vozil koňským povozem do Šternberka, kde hotová práce byla přeměřena na „kousky“, shledána její kvalita. …číst celý příspěvek…

Autor wolf ~ 17. prosince 2009

We cannot display this gallery
Vážení spoluobčané,

žádáme Vás o pomoc při shromáždění a uchování svědectví historie naší obce. Pokud vlastníte nebo víte o starých fotografiích, písemných či filmových záznamech týkajících se života a dění v Biskupicích a na Zálesí v době dávné i nedávno minulé  (slavnosti, zvyky, budování,…), byli bychom velmi rádi, kdybyste je mohli zapůjčit. Po jejich zaznamenání a zkopírování Vám budou vráceny. Naší snahou je rozšířit archiv obce a potažmo povědomí občanů o její historii formou prezentace stávajících i  nově získaných historických materiálů.

Materiály můžete v úředních hodinách doručit na Obecní úřad nebo nás kontaktovat na mail biskupice@biskupice.cz

Kronika Petra Přichystala – 3. díl

Autor wolf ~ 12. prosince 2009

(pokračování z minulého dílu) …  proboštovi a prelátovi na Dómě, Vilému Vojtěchu Libštejnskému, hraběti z Kolovrat za 52.000 zlatých a sto dukátů.

We cannot display this galleryTento založil osadu Libštejn, po něm nazvanou. Praelát tento, jsa též majitelem Vranové Lhoty a Vranové, ve své poslední vůli ze dne 7. prosince 1729, prohlášené dne 19. prosince 1729, ustanovil svého bratra Jana Norberta Libšteinského, hraběte z Kolovrat, za dědice veškerého  svého majetku.
     Když tento dne 11. dubna 1736 bez poslední vůle zemřel, převzal jeho nejstarší syn, Jaronym, při dělení dne 31. března 1745, statek Biskupice, Vranovou Lhotu a Vranovou. Tento ale přenechal všecky tyto statky, svému bratru Rudolfu. Tento jako poslední člen z rodů hrabat Kolovratů – Libšteinských ve své poslední vůli, ze dne 11. září 1770, prohlášené dne 31. července 1772, ustanovil za dědice svého majetku nejmladšího bratra Rychnovského, hraběte z Kolovrat. Své manželce Marii Antonii, hraběnce rozené z Blümegen, ponechal užívání těchto statků, do její smrti. Než sotva, že dne 31. července 1772 umřel, porodila jemu jeho manželka děvčátko, které též jméno své matky, Marie Antonie, dostalo. …číst celý příspěvek…

Spisovná moravština?

Autor wolf ~ 10. prosince 2009

We cannot display this galleryMožná jste již v médiích zaregistrovali zprávu o snaze ÚJM (Ústav jazyka moravského, http://ujm.szm.com/) sestavit spisovnou normu jazyka moravského. „Že be se jednó děcka hočele ve škole hanácke?“ Možná by bylo jednodušší naučit je rozumět a používat dialekt přímo doma od rodilých mluvčích, kteří bohužel pomalu ale jistě vymírají. A s nimi i „naše rodná malohanáčtina“ …

Další informace k tématu spisovné moravštiny naleznete zde:

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/moravane-tvori-spisovnou-moravstinu20081112.html

http://www.lidovky.cz/proc-chceme-ukotvit-moravsky-jazyk-d6o-/ln_noviny.asp?c=A081008_000056_ln_noviny_sko&klic=227973&mes=081008_0

http://dalsimoravak.bloguje.cz/725839-spisovny-jazyk-v-cechach-je-cistou-moravstinou.php

Ale abych nebyl jen pesimista – i přes zmiňované vymírání našeho dialektu, existuje řada lidí, kteří nářečí udržují živé, respektive se snaží o jeho popularizaci a zpřístupnění prostřednictvím internetu.

Zajímavé odkazy:

http://www.olomouc.com/hanactina/

http://morce.slovniky.org/index1.htm

 Machálek Zdenek